vzpomněl jsem si na staré časy a zkusil jsem změřit relé QN59925 z Tesly Pardubice. Toto relé Tesla používala jednak pro spínání napájení pro proudy řádu jednotek ampér a jednak i na místě anténního relé v radiostanicích pro kmitočtové pásmo do 174 MHz. Zkusil jsem změřit , co toto relé vlastně umí, jaké má přizpůsobení na 50 Ohmech a jaký je průchozí útlum v závislosti na kmitočtu. Relé má vývody, které předpokládají montáž do plošného spoje, já jsem však připojení ke koaxiálnímu vedení jsem udělal přímo ke koaxiálního 3mm kabelu , jak je vidět na fotografii.

Do naměřených výsledků se tedy promítnou i impedanční nehomogenity způsobené tímto způsobem připojení. To není na závadu, protože toto připojení není nijak neobvyklé, spíš je možné ho považovat za obecně používané.

Jak je vidět, relé QN59925 je dobře použitelné na krátkých vlnách, s výhradami až do dvoumetrového pásma, a to v případě , že nemáme vysoké nároky. Nemohu nevzpomenout, že toto relé se v dávných dobách používalo na i pro pásmo 1296 MHz k přepínání antén. Je pravděpodobné, že by bylo možné nějakou optimalizací snížit vložný útlum na vyšších kmitočtových pásmech a nejspíš to tak průkopníci provozu a bastlení v pásmu 1296 MHz měli udělané.

Co se týká výkonové zatížitelnosti relé QN59925, pak je vyzkoušené, že v případě, že jsou oba kontakty zapojené paralelně, dlouhodobě snáší spínání ss proudu 10A, zároveň je experimentálně ověřené, že relé přežije bez poškození dlouhodobě na výstupu PA pro 144 MHz s výkonem 300W PEP.

Poznatky lze aplikovat i na varianty QN59926 apod., které se liší jenom budicí cívkou. Přeslech je měřen mezi Rx a Tx kontakty. Naměřené hodnoty pro kmitočty nad 150 MHz jsou pouze pro informaci, relé se pro použití na takových pásmech nehodí.